Nová výzva pro ICNIRP

Kritičtí vědci usilují o zpřísnění zdravotních limitů.

Budou úspěšní tam, kde jiní selhali?

Mezinárodní skupina výzkumníků se spojila, aby se postavila proti Mezinárodní komisi pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP). Nový vědecký výbor usiluje o úplnou revizi pokynů  pro expozici radiofrekvenčnímu záření (RF). Vědci požadují přijetí vědecky důkladnějších norem, které by lépe chránily veřejné zdraví a životní prostředí.

„Vyzýváme k nezávislému vyhodnocení limitů,“ uvedl pro Microwave News Joel Moskowitz z Berkeley Public Health, pobočky Kalifornské univerzity. Dodal, že je to nutné učinit, protože směrnice ICNIRP jsou „založeny pouze na kouřové cloně ze zdání a klamu.“

Moskowitz je jedním z organizátorů nové vědecké skupiny, která se nazývá Mezinárodní komise pro biologické účinky elektromagnetických polí (ICBE-EMF). Mezi jejími 11 hlavními členy neboli komisaři jsou Henry Lai a Ronald Melnick z USA,  Igor Belyaev ze Slovenska a Suleyman Dasdag z Turecka (celý seznam níže). Moskowitz je jedním z osmi „speciálních odborníků“ nového výboru, stejně jako Lennart Hardell ze Švédska a Wenjun Sun z Číny.

ICBE-EMF prosazuje preventivní opatření k minimalizaci možných nepříznivých účinků, zejména u dětí, těhotných žen a osob s přecitlivělostí na EM záření (EHS). ICNIRP je však ignoroval.
ICNIRP, kterou v roce 1992 založil Michael Repacholi, vydala první soubor doporučení pro expozici v roce 1998. Naposledy byly aktualizovány v roce 2020. Limity ICNIRP jsou nyní nejčastěji používanou metrikou pro posuzování bezpečnosti záření.

14 Falešných předpokladů

Úvodní salvou výboru ICBE-EMF je recenzovaný dokument s podrobným rozborem 14 mylných předpokladů, které jsou podle něj „neoddělitelně spjaty“ s doporučeními ICNIRP pro radiofrekvenční záření. Dokument, který má 25 stran a 230 odkazů, byl 18. října zveřejněn v odborném periodiku Environmental Health.

Omyly, které jsou jádrem těchto 14 předpokladů vedly komisi ICNIRP k přijetí limitů, které jsou „chybné“ a které „nechrání zdraví veřejnosti ani životní prostředí“, argumentuje výbor ICBE-EMF.

Prvním a nejdůležitějším z těchto předpokladů je, že nepříznivé účinky na zdraví jsou způsobeny pouze tepelným ohřevem a pouze při expozici se SAR (specifickou mírou absorbce) 4 W/Kg. Druhým předpokladem je, že RF záření nemůže poškodit DNA bez toho, aniž by způsobilo zahřátí tkáně. Všech 14 doměnek je uvedeno v následující tabulce.14 předpokladů, na nichž jsou založeny doporučení ICNIRP

Klikněte pro zvětšení.  Zdroj: Environmental Health, 2022, str.3.

Prahová hodnota 4 W/Kg pro škodlivé účinky je nyní stará více než 40 let. Poprvé byla schválena Americkým národním normalizačním institutem (ANSI) v roce 1982 a od té doby se již nezměnila. ICNIRP použila 4 W/Kg ve svém prvním souboru doporučení pro expozici, vydaném v roce 1998, a od té doby se tato hodnota stala základem pro většinu norem pro expozici radiofrekvenčnímu záření v západních zemích, včetně těch, které používá americká FCC. Když ICNIRP v roce 2020 aktualizovala svá doporučení, nadále ponechala 4 W/Kg jako prahovou hodnotu.

Jak upozorňuje ICBE-EMF ve svém novém dokumentu, prahová hodnota 4 W/Kg byla odvozena pouze na základě pár studií, které zkoumaly behaviorální účinky na malém počtu zvířat vystavených krátkodobé expozici RF záření. ICNIRP nikdy nezohlednila možné účinky způsobené dlouhodobou expozicí.

Doplňující tabulka (příloha 1) uvádí 131 experimentálních studií, které zjistily oxidační stres vyvolaný radiofrekvenčním zářením pod hodnotami 4 W/Kg.

Pan Melnick se ujal vedení při psaní tohoto dokumentu a významně k němu přispěli i ostatní komisaři výboru ICBE-EMF a jejich poradci. Melnick, který je nyní nezávislým konzultantem, pracoval téměř 30 let, až do roku 2008, v americkém Národním toxikologickém programu (NTP), kde navrhl prováděcí metodiku pro projekt zaměřený na výzkum bezdrátového záření o rozpočtu 30 milionů dolarů.

Když byla studie ukončena, instituce NTP dospěla k závěru, že prokázala „jasné důkazy“ o rakovině u potkanů vystavených bezdrátovému záření. ICNIRP se však nedala přemluvit: Závěry NTP označila za nepřesvědčivé. ICNIRP shledala studii jako nedostatečnou pro doporučení preventivních opatření.

Žádná odezva od ICNIRP

Redaktoři z Environmental Health nabídli organizaci ICNIRP příležitost uveřejnit její reakci ve stejném čísle periodika jako článek ICBE-EMF, pokud by redakce obdržela rukopis do 30 dnů. ICNIRP odmítla.

„Chtěli jsme zareagovat, ale rozhodli jsme se tak neučinit,“ řekl Microwave News Eric van Rongen, místopředseda ICNIRP. A dodal: „Stálo by nás to spoustu času, a my jsme raději upřednostnili věnovat jej našim aktuálním úkolům.“ Van Rongen nedávno odešel do důchodu po dlouhé kariéře v Radě pro zdraví Nizozemska.

Po stopách ICEMS

Staří známí v komunitě RF už to viděli. Již před dvaceti lety podobná skupina disidentských vědců utvořila asociaci, která se snažila čelit tehdejší nadvládě ICNIRP v oblasti norem pro expozici EMP/RF. Tato organizace se velmi podobala ICBE-EMF a měla téměř totožný název: Mezinárodní komise pro bezpečnost vůči elektromagnetickým polím, zkráceně ICEMS. Tři z jejích zakladatelů nyní pomáhají ICBE-EMF v jejím rozjezdu.

ICEMS vznikla v září 2002 na konferenci uskutečněné v Katánii, na východním pobřeží Sicílie. Následující rok byla v Benátkách formálně zaregistrována jako nezisková organizace. Hlavní zásady ICEMS byly stanoveny v Katanijském usnesení – má jen několik odstavců, ale nabízí poselství ne nepodobné 25-ti stránkovému dokumentu ICBE-EMF.

„Existují věrohodná mechanistická vysvětlení účinků vyvolaných EMP, které se vyskytují pod úrovní současných směrnic ICNIRP“, uvádí se v usnesení (viz níže). Podepsalo ji 18 vědců, mezi nimiž jsou i zástupci ICBE-EMF Carl Blackman, Henry Lai a Lennart Hardell.

Kliknutím zobrazíte usnesení z Katánie se signatáři.

Následující léto roku 2003 se ICEMS představila na výročním zasedání Bioelektromagnetické společnosti, které se konalo na Maui na Havaji. V plakátu prezentovaném na konferenci vedoucí představitelé ICEMS uvedli, že ačkoli uznávají obtíže při určování limitů expozice, vznesli námitky proti „řadě definic a předpokladů, které učinila ICNIRP a další normotvorné orgány“ [zvýraznění doplněno].

Nejvýznamnější zasedání organizace ICEMS se konalo v únoru 2006 v Beneventu nedaleko Neapole. Organizátoři pozvali Repacholiho, který se v roce 1996 stal vedoucím Mezinárodního projektu EMF WHO v Ženevě. Přijal pozvání. Nicméně k jeho příjezdu nedošlo.

Když se proslechlo, že se Repacholi dostaví do Katánie, jeden izraelský aktivista rozšířil výzvu, aby tam byl zatčen za porušování lidských práv – za to, že nechrání osoby trpící elektrosenzitivitou. Organizátoři o této hrozbě  Repacholiho informovali a on to na oplátku oznámil policii Spojených národů. Bylo mu doporučeno, aby akci zrušil.

„Je to svým způsobem škoda, protože jsem si vždycky rád poslechl aktivisty nebo vědce s alternativními názory.“ Repacholi mi nedávno sdělil v e-mailu ze Západní Austrálie, kde se usadil na odchodu z WHO (Světové zdravotnické organizace).

Kupodivu OSN (Organizace spojených národů) vyslala do Beneventa bezpečnostní tým i navzdory Repacholiho nepřítomnosti. K žádným potížím však nedošlo. „Jednání probíhala hladce a všichni se bavili,“ vzpomíná Elizabeth (Libby) Kelley, která v té době vedla sekretariát ICEMS. Tuto roli si zopakovala, nyní je výkonnou ředitelkou ICBE-EMF.

Později na podzim téhož roku vydala ICEMS tiskovou zprávu, v níž vyzvala k větší ochraně před EMP. Vyzvala k „úplnému a nezávislému přezkoumání vědeckých důkazů, které poukazují na nebezpečí plynoucí ze současných podmínek expozice EMP na celém světě“.

Kliknutím zobrazíte celou tiskovou zprávu z Beneventa.

ICEMS uspořádala další semináře, včetně jednoho v Benátkách v následujícím roce, který byl podnětem k vydání dalšího usnesení. Skupina však byla zmítána vnitřními konflikty a nebyla schopna účinně konkurovat ICNIRP.

ICEMS pomalu zanikala. V polovině roku 2010 už byla jen pouhou vzpomínkou.

Mohla by ICBE-EMF uspět tam, kde ICEMS selhala? David Gee si myslí, že je to docela dobře možné. Jako bývalý vedoucí poradce Evropské agentury pro životní prostředí v Kodani a nyní jeden ze zvláštních odborníků ICBE-EMF mi řekl, že dozrál čas na změnu. „Myslím, že chod dějin se nyní ubírá naším směrem, a to stále rychleji,“ prohlásil David Gee.

Alvaro de Salles, profesor inženýrství v brazilském Port Allegre, komisař ICBE-EMF a veterán ICEMS, však řekl, že „není optimistický“. V e-mailové výměně de Salles citoval dobře známé “pohrdání” organizace ICNIRP vůči účinkům záření při nízkých úrovních expozice.

Dariusz Leszczynski, výzkumný pracovník v oblasti rádiových vln v částečném důchodu a blogger na částečný úvazek, se na  Twitteru pokusil zmírnit očekávání. Doporučil, že nová komise není cestou vpřed, a později dodal: „Potřebujeme konsensus, ne další komisi.“

Zeptala jsem se Jima Lina, emeritního profesora na univerzitě v Illinois, který působil 12 let (2004-2016) jako komisař ICNIRP, proč bylo tak obtížné rozporovat její expoziční limity.

„ICNIRP profitovala ze svého úzkého spojení s WHO prostřednictvím projektu EMF. Mezinárodní postavení WHO pomohlo komisi ICNIRP odolávat vnějším tlakům na změny,“ uvedl Lin.

Ve vzácném výpadu proti svým bývalým kolegům Lin pokáral ICNIRP za to, že se dohaduje o výsledcích NTP.

„Současný sklon k odmítání a kritizování pozitivních zjištění a záliba v negativních výsledcích a jejich horlivé přijímání jsou citelné a znepokojující,“ napsal loni.

Dotace od německé vlády

ICNIRP má ještě jednu významnou výhodu: vždy získávala štědrou finanční podporu od německého Spolkového úřadu pro radiační ochranu, známého jako BfS (Bundesamt für Strahlenschutz).

Při rekapitulování historie prvních 25 let činnosti ICNIRP Repacholi ocenil nezištnou podporu německé vlády:

„Velmi důležité pro rozpočet a dlouhodobou provozní stabilitu komise bylo poskytnutí finanční podpory německou vládou na provozní náklady vědeckého sekretariátu ICNIRP, dotace na cestovné a financování úprav a tisku dokumentů. ICNIRP byla v lednu 1994 v Německu založena jako charitativní nezisková společnost.“

Jak před dvěma lety informoval server Microwave News, BfS poskytl ICNIRP v letech 2015 až 2019 stovky tisíc eur. S největší pravděpodobností pokračují.

BfS také zvýhodňovala vědce, kteří stejně jako členové komise ICNIRP popírají existenci netepelných účinků. Nikdo tak nečinil více než sám Alexander Lerchl z Německa. Úřad pro radiaci ho zasypal miliony eur na grantech. (Když Lerchlův vlastní výzkum pro BfS poukazoval na nebezpečí vzniku rakoviny, zlehčovali ho.) Podobně BfS financoval laboratoř Bernarda Veyreta v Bordeaux, zatímco odepírali peníze těm výzkumníkům, kteří prokázali škodlivé účinky při nízkých intenzitách záření. Veyret, stejný popírač jako Lerchl, působil v ICNIRP celých 12 let (2000-2012).

Úzký vztah mezi ICNIRP a BfS přesahuje rámec peněz. Je to, jako by ICNIRP byla dceřinou společností BfS. Budova BfS v Salzgitteru nedaleko Hannoveru slouží jako institucionální sídlo a oficiální poštovní adresa ICNIRP. Vysoce postavená manažerka BfS, Monika Asmuss, byla v letech 2016 až 2018 řádnou členkou komise ICNIRP.

ICBE-EMF žádného takového mecenáše nemá. Uznává však grant od Aliance pro elektromagnetickou bezpečnost (ESA) na pokrytí nákladů na publikaci dokumentu pro zmiňované periodikum Environmental Health. Aliance je malá nezisková organizace se sídlem v Tucsonu; Paní Kelley je její výkonnou ředitelkou.

Narůstající kritika

Jak upozorňuje David Gee, ICNIRP se nyní zdá být méně nedotknutelná než před několika lety. Situace se začala měnit v roce 2019 poté, co Investigate Europe – tým reportérů napříč kontinentem – přinesl podrobné odhalení. Jejich verdikt byl přímočarý: ICNIRP je kabala, úzký „kruh zasvěcených“, kteří odmítají výzkum, který ostatní považují za alarmující.

Následující rok vydali dva poslanci Evropského parlamentu, německý profesor Klaus Buchner a francouzská poslankyně Michèle Rivasiová, zdrcující 98 stránkovou zprávu o ICNIRP s názvem „Konflikt zájmů, ovládnutí společností a tlak na 5G“. Komisi označili za “jednostrannou” a nedostatečně lékařsky kvalifikovanou pro hodnocení zdravotních rizik. Napsali:

„Jak poukázalo mnoho vědců a kritických pozorovatelů, zdá se, že členové ICNIRP buď neberou v úvahu, nebo ignorují vědecké studie, které zjistily možné nepříznivé účinky na zdraví při absenci tepelného ohřevu.“

V poslední době se tempo kritiky zvýšilo. Zde je několik příkladů:

• Letos v červnu zveřejnili dva norští vědci v časopise Reviews on Environmental Health analýzu nejnovější (2020) revize pokynů ICNIRP pro RF. Odsoudili to, co nazvali „autoreferenčním autorstvím“ ICNIRP. Else Nordhagen a Einar Flydal ukázali, že lidé z ICNIRP se podíleli na všech přehledech literatury, které byly použity jako „podklad“ pro nové pokyny.
• V červenci německá skupina nazvaná Kompetenziniative – Kompetentní iniciativa pro ochranu lidí, životního prostředí a demokracie – zveřejnila úderné, 26 minut dlouhé  video s názvem „Válečné hry pro zisk: Záření z mobilních telefonů, riziko rakoviny a lobbování ze strany průmyslu“, které posiluje obavy vznesené organizací Investigate Europe. Původní německojazyčnou verzi videa vydala v roce 2019 německo-švýcarská ekologická skupina Diagnose:Funk. Ta zase vycházela z dokumentu „Děkujeme Vám za zavolání“ z roku 2016. Všechny tři videa režíroval Klaus Scheidsteger. (Pan Buchner je členem Kompetenziniative, stejně jako pan Scheidsteger).
• V komentáři zveřejněném před týdnem v časopise Frontiers in Public Health vytkli španělští vědci ICNIRP, že nebere v úvahu „účinky, které se netýkají zvýšení teploty“. Tyto účinky, jak poznamenali, byly zaznamenány v “četných” studiích na zvířatech a buněčných tkáních.

A nyní, 31. října (na Svátek všech svatých), kdy se chystám zveřejnit tento článek, se Jim Lin ještě více distancoval od svých bývalých kolegů z ICNIRP. V komentáři, který byl dnes zveřejněn online v periodiku Frontiers in Public Health, Lin podporuje jak opatrnost v souvislosti s expozicí radiofrekvenčnímu záření, tak zvýšení rizika rakoviny podle IARC z „možného“ na „pravděpodobné“.

„Na základě epidemiologických studií a výzkumu na zvířatech existují konzistentní poznatky o tom, že expozice radiofrekvenčnímu záření je pro člověka přinejmenším pravděpodobně karcinogenní. Zásada ALARA – co nejnižší rozumně dosažitelné úrovně expozice – by měla být přijata jako strategie pro ochranu zdraví a bezpečnosti v oblasti RF“, uvádí Lin.

_________________________

Zakládajícími členy ICBE-EMF jsou:

Komisaři: Igor Belyaev (Slovensko), Carl Blackman (USA), Suleyman Dasdag (Turecko), Alvaro de Salles (Brazílie), Claudio Fernandez (Brazílie), Paul Héroux (Kanada), Kavindra Kesari (Finsko), Henry Lai (USA), Ronald Melnick (USA), Anthony Miller (Kanada), Igor Yakymenko (Ukrajina).

Zvláštní odborníci: Kent Chamberlin (USA), David Gee (Velká Británie), Lennart Hardell (Švédsko), Don Maisch (Austrálie), Erica Mallery-Blythe (Velká Británie), Albert Manville (USA), Joel Moskowitz (USA), Wenjun Sun (Čína).

Výkonná ředitelka: Elizabeth Kelley (USA).

Zdroj článku: https://www.microwavenews.com/news-center/new-challenge-icnirp

_________________________

Doplňující video o 14 nesprávných předpokladech ICNIRP v angličtině: