Jak bezpečná je 5G pro zdraví?

Jak bezpečná je 5G pro zdraví? Na tuto otázku se pokusila odpovědět Gillian Jamieson, která zmiňuje zdravotní dopady 5G i ve spojitosti s čekáním na výsledek žaloby podané na britskou vládu. Více se dočtete v článku autorky.

Jen málo lidí z široké veřejnosti, se kterými hovořím, má povědomí o možné zdravotní škodlivosti radiofrekvenčního záření, jako je 5G nebo Wi-Fi. Může to být proto, že se vláda a mainstreamová média domluvily na ignorování těchto rizik? Ostatně odvolací soud dal před nedávnem svolení k soudnímu přezkumu, ve kterém je vláda žalována za to, že„neposkytla veřejnosti dostatečné informace o rizicích 5G a nevysvětlila, proč neexistuje postup pro vyšetřování případných nepříznivých zdravotních účinků“. Toto slyšení, které vedl advokát Michael Mansfield, se konalo ve dnech 6. a 7. února v Londýně. Politici však neochvějně pokračují v rozšiřování elektronické komunikace, nyní v podobě 5G. Vláda uvádí, že má „jasnou ambici, aby se Spojené království stalo světovým lídrem v oblasti mobilních technologií nové generace, 5G“, a že díky nim existuje „obrovský potenciál pro zvýšení produktivity a růst ekonomiky“. Stojí za zmínku, že téměř všichni nezávislí komentátoři 5G naznačují, že motivy pro jeho zavedení jsou výhradně ekonomické, nikoli humanitární. Rozhodně neznám nikoho, kdo by byl nadšený z chytrých měst, chytrých dálnic, aut bez řidiče nebo například zintenzivnění elektronické komunikace ve zdravotnictví.

Pokud jde o zdravotní rizika 5G, vláda uvádí, že „by neměly mít žádné důsledky pro veřejné zdraví“. Uklidňuje vás to? O jaké důkazy se opírá? Není v tomto prohlášení jen náznak nepodloženého optimismu? Vzhledem k vlastním zdravotním problémům, o nichž se zde hovoří, jsem velmi skeptická, ale s vědomím vlastních nedostatečných lékařských a vědeckých znalostí jsem požádala o pomoc profesora Johna W. Franka, emeritního vedoucího katedry výzkumu a politiky veřejného zdraví na Edinburské univerzitě a zkušeného epidemiologa/lékaře. Shrnu jeho recenzovaný článek z roku 2021 s názvem „Elektromagnetická pole, 5G a zdraví: jak je to se zásadou předběžné opatrnosti?“. Profesor Frank laskavě posoudil a zkontroloval vědeckou správnost mé zprávy.

Než nastíním článek profesora Franka, rád bych objasnila některé pojmy. Radiofrekvenční radiace (RFR) se týká komunikačních signálů z Wi-Fi routerů, mobilních telefonů, bezdrátových telefonů, příměstských telekomunikačních věží, stožárů a panelů na budovách (včetně nemocnic), zařízení bluetooth, smartmeterů, Fitbit náramků, bezdrátových hodinek, dětských monitorů, herních konzolí, dětských plen s bezdrátovým připojením a dalších. Radiofrekvenční radiaci lze také označit jako elektromagnetické pole (EMP) nebo neionizující záření. Při objasňování frekvencí používaných pro 5G vysvětluje vládní příručka, že většina technologie 5G využívá již existující frekvence, ale vyšší frekvence 26 GHz a 40 GHz (milimetrové vlny) budou pravděpodobně brzy přiděleny pro komerční využití. Podotýkám, že frekvence 60 GHz se již používá pro testovací stanice 5G, jako je například ta v Liverpoolu.

Nyní se dostávám k podstatě článku profesora Franka. Vysvětluje, že kromě vyšších frekvencí „bude 5G využívat také velmi nové – a tedy z hlediska bezpečnosti relativně nedostatečně prověřené – podpůrné technologie (včetně pulzování, přesně směrovaných paprsků, fázovaných polí a vícenásobného vstupu a vícenásobného výstupu (MIMO)), které umožní vyšší kapacitu přenosu dat“. Vzhledem k tomu, že nové vyšší frekvence nepronikají skrz předměty, bude nutné na každém druhém nebo třetím sloupu veřejného osvětlení umístit zesilovače signálu nebo antény „small cells“ (tj. buněk mobilních operátorů pro pokrytí malých oblastí), čímž vznikne hustá přenosová síť, která bude pravděpodobně znamenat výrazné zvýšení celkové expozice obyvatelstva.

Současné rozpory ohledně vlivu radiofrekvenční radiace (RFR) na zdraví dokládají posudky agentur veřejného zdraví a dalších subjektů, jejichž výsledky a doporučení se značně liší. Na jedné straně Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala RFR jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“, zatímco jiné organizace, například Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP), stanovily velmi vysoké (nedbalé)  bezpečnostní limity pro expozici, které vycházejí z výsledků behaviorálních studií zahrnujících expozici pěti opic a osmi potkanů RFR po dobu jedné hodiny. Narušení chování souviselo se zvýšením tělesné teploty. To je kontroverzní, protože studie zjistily, že může dojít k ovlivnění zdraví, aniž by došlo k zahřátí tkáně, a protože studie nezohlednily nepřetržitou expozici nebo možné chronické či dlouhodobé účinky.

Nezávislí vědci zabývající se problematikou vyzařování a zdraví vyjádřili obavy ze zavádění 5G kvůli předpokládanému obrovskému nárůstu expozice širokému spektru frekvencí a kvůli tomu, že neexistují téměř žádné důkazy o zdravotní bezpečnosti specifických emisí radiofrekvenčního záření 5G, zatímco podle profesora Franka „narůstá množství výzkumu naznačujícího zdravotní škodlivost jiných stávajících radiofrekvenčních expozic. Další odkazy naleznete v článku profesora Franka.

Několik mezinárodních skupin, jako například EMF Scientist Appeal a 5G Appeal , požádalo vlády o uvalení moratoria na 5G, dokud nebude proveden další výzkum, a o lepší bezpečnostní pokyny pro expozici. Některé země přijaly určitá opatření, například zakázaly Wi-Fi v mateřských školách a v některých oblastech zakázaly antény 5G. USA, Velká Británie a některé části Evropy se řídí pokyny ICNIRP, ale jiné země přijaly pokyny, které jsou 10krát nebo 100krát nižší (přísnější).

Profesor Frank dále uvádí čtyři oblasti „vědeckých nejistot a obav“. První z nich je absence jasné definice 5G na mezinárodní úrovni, pokud jde o frekvence, které se mají používat. Stejně matoucí je „komplexní soubor speciálních modulací signálu, pulzů, polarizace, fázových polí a nových konstrukcí zařízení – například „masivních antén MIMO“ – , které představují špičkové technologie doprovázející instalaci systému 5G. Uvádí, že je „vysoce pravděpodobné, že každá z těchto mnoha forem přenosu způsobuje poněkud odlišné biologické účinky – což prakticky znemožňuje solidní, komplexní a aktuální výzkum těchto účinků“. Tyto obtíže jsou ještě umocněny tím, že mnohé z těchto technologií jsou chráněny patentem, takže výzkumníci nemohou znát jejich přesnou technickou povahu.

Druhá oblast, která profesora Franka znepokojila, se týká převahy laboratorních studií prokazujících nepříznivé biologické účinky radiofrekvenčního záření, v nichž však existuje mnoho mezer ve znalostech. Pokud jde o nedávnou inovativní technologii kolem 5G, studie se stejnou kombinací rádiových frekvencí, modulace a vzorů pulzů nebyly replikovány (replikace je „znakem spolehlivého výzkumu“). Přesto jsou biologické účinky podle vysoce kvalitní studie pozoruhodně podobné bez ohledu na použitou kombinaci. V jiné studii se zase uvádí, že „některé z nových technologií radiofrekvenčního záření jsou tak nové, že s nimi biologičtí vědci z hlediska výzkumu nedokázali držet krok – to znamená, že dosud neexistují žádné studie biologických účinků těchto nových technologií“. Jedna izraelská studie zásadně zpochybňuje teorii, že 5G je pravděpodobně méně nebezpečná než její předchůdci, protože proniká pouze vnější vrstvou kůže.

Důležité však je, že výzkumné studie odhalují „rostoucí počet důkazů o tom, že expozice radiofrekveční záření vyvolává účinky zahrnující reprodukční, onkologické (související s rakovinou), neuropsychiatrické, kožní, oční a imunologické tělesné systémy. Kromě toho existuje mnoho zásadních účinků na subcelulární úrovni, pokud jde o oxidaci, změny DNA, genovou expresi a bakteriální rezistenci vůči antibiotikům“. Tyto účinky nesouvisí s účinky tepelného ohřevu tkání. Profesor Frank dále rozebírá hojně citované studie Národního toxikologického programu na potkanech, které dávají do souvislosti expozici radiofrekvenčního záření s rakovinou, ale shledává příliš mnoho metodologických nedostatků, které neumožňují jasnou interpretaci výsledků. Jeho závěr zní, že laboratorní studie „nemohou nahradit vysoce kvalitní epidemiologické studie u lidí“, tj. studie přesného vztahu mezi expozicí a onemocněním u velkého počtu osob při různých úrovních expozice.

Třetí oblast se týká epidemiologických studií.

V roce 2019 shrnul mezinárodní tým odborníků pod vedením nejvýznamnějšího kanadského epidemiologa rakoviny profesora Tonyho Millera (Miller et al.)„epidemiologické důkazy na lidech spojující lidské nádory prsu a mozku, reprodukční problémy mužů a neurologické vývojové poruchy dětí s expozicí RFR“ a nalezl „přesvědčivé důkazy o karcinogenezi, zejména v mozku a akustickém nervu, jakož i v prsu, v důsledku silné expozice RFR při vysílání mobilních telefonů předchozích generací“.

Tyto výsledky se však nevztahují na nové systémy 5G, protože tento typ epidemiologické studie, která má prokázat příčinnou souvislost, vyžaduje „desítky let sledování, aby bylo možné odhalit opožděné zdravotní účinky, jako je většina rakovinných onemocnění“.

Miller ve svém přehledu vyzval k aktualizaci klasifikace IARC týkající se RFR jako „pravděpodobně karcinogenní“ a předpověděl, že na základě nejnovějších důkazů bude přinejmenším změněna na „pravděpodobnou“. Podotýkám, že přezkum IARC se nyní uskuteční nejdříve v roce 2024 . Hodnocení rizik 5G provede IARC až v roce 2025.

Čtvrtou oblastí, která vzbuzuje obavy, je absence vědeckého základu současných pokynů pro ochranu zdraví a rovněž střety zájmů ve vědeckých poradních skupinách, jako je ICNIRP. Švédský epidemiolog Hardell naznačuje, že zúžené zaměření skupiny ICNIRP pouze na ohřev tkání coby jediného měřítka škodlivosti je způsobeno její zaujatostí ve prospěch průmyslu. Toto zaměření zůstalo nezměněno po 25 let navzdory rozsáhlé kritice ze strany jiných vědců. Důležitý článek z října 2022 upozornil na 14 falešných předpokladů, kterých se ICNIRP při tvorbě svých pokynů dopustila. Článek a shrnutí ve formě snímků prezentace naleznete zde.

Profesor Frank také upozorňuje na důkazy profesora Hardella o počtu zkříženého jmenování šesti členů monografické skupiny IARC WHO v pěti hlavních mezinárodních poradních panelech pro zdravotní účinky neionizujícího záření, jakož i na jejich silné osobní vazby na telekomunikační průmysl. Tato pozorování dokládá i loňský článek pojednávající o tom, že autoři, kteří stojí za pokyny ICNIRP 2020, se odkazují výhradně sami na sebe. Všechny tyto obavy ohledně ICNIRP navíc potvrdil 90 stránkový dokument sepsaný dvěma poslanci Evropského parlamentu.

Závěrem lze říci, že profesor Frank je na základě přezkoumání důkazů „přesvědčen že radiofrekvenční záření může mít vážné účinky na lidské zdraví“ a že „také přibývá stále více vědeckých důkazů o škodlivém dopadu radiofrekvenčního záření na životní prostředí u rostlinných i živočišných druhů“, ačkoliv přezkoumání této problematiky by přesahovalo rámec jeho odbornosti. Uvádí, že „regulační aparát několika států pro telekomunikační inovace, jako je zavádění 5G, neodpovídá svému účelu“ a zdá se, že se jej zmocnily zájmové skupiny.

Profesor Frank uvádí, že ohledně 5G, „existuje solidní základ pro uplatnění ‘zásady předběžné opatrnosti’“ vzhledem k „významným pochybnostem o bezpečnosti této nové a potenciálně rozsáhlé expozice lidí“ a že je nutné „vyhlásit moratorium na tuto expozici, dokud nedojde k adekvátnímu vědeckému přezkoumání podezřelých nepříznivých účinků na zdraví“.

Tento článek byl napsán ve spolupráci s profesorem Johnem W. Frankem, emeritním vedoucím katedry výzkumu a politiky veřejného zdraví na Edinburské univerzitě.