Otevřený dopis Senátu k evropském zákonu o gigabitové infrastruktuře

EU spěšně jedná o návrhu evropského zákona o gigabitové infrastruktuře (GIA), který Evropská komise navrhla, aby urychlila zavádění digitální infrastruktury spojené s 5G a snížila náklady a zátěž pro telekomunikační operátory.

Jakožto pracovní skupina odborníků z organizace Europeans for Safe Connection jsme provedli podrobnou analýzu návrhu a nalezli řadu nedostatků a chyb včetně a nedostatečného posouzení dopadů na zdraví, životní prostředí. Přijetím nařízení by byly členské státy zbaveny pravomoci zohledňovat místní situaci v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí. Místní úřady by byly vystaveny zvýšeným nákladům, administrativní zátěži a rizikům sankcí za velmi krátké termíny pro poskytnutí prostředků operátorům. Zákon Gigabit Infrastructure Act odstraní veškeré překážky pro rychlé a hladké (celoplošné) pokrytí měst, obcí, venkova, dopravních tras enormním množstvím nových základnových stanic 5G. Optické kabely budou primárně využity jako spojovací prostředek pro základnové stanice 5G. Hustá síť výkonných, vysoce pulzních vysílačů povede k dramatickému nárůstu trvalé expozice bezdrátovému záření u obyvatelstva (včetně těch nejmenších). Výzkumníci a lékaři předpokládají nárůst nepříznivých zdravotních účinků. Zástupci početné vědecké komunity vydali varování před plošným nasazováním milimetrových vln při zavádění 5G.

Proto vznikl dopis, který měl Senát upozornit na zmiňovaná rizika (více níže, originální PDF na konci článku).

Kancelář Senátu nás 2. 11. 2023 informovala, že dopis byl předán všem senátorům prostřednictvím senátorských klubů a nezařazeným senátorům do jejich e-mailových schránek (viz. PDF na konci článku). Zatím jsme však nezískali žádné vyjádření.

Dne: 31.10.2023

Věc: Otevřený dopis Senátu k evropském zákonu o gigabitové infrastruktuře

Vážená paní, vážený pane,

EU v současné době projednává návrh nařízení o zavádění gigabitových sítí elektronických komunikací, který navrhla Evropská komise. Cílem zákona o gigabitové infrastruktuře (GIA) je urychlit zavádění digitální infrastruktury, konkrétně optických vláken a 5G, stejně jako snížit náklady operátorů.¹

Ačkoliv Usnesení senátu ČR z 12. schůze konané 31. 5. 2023 uvádí některé rozpory, tak Senát s tímto nařízením pozičně souhlasil.

1. Optická vlákna a 5G jsou dvě zcela odlišné záležitosti

Jsme přesvědčeni, že optická vlákna a 5G jsou tak diametrálně odlišné technologie a nelze je posuzovat stejným způsobem společně v jednom nařízení. Optická vlákna mají oproti 5G řadu výhod, a to jak z hlediska energetické účinnosti a kybernetické bezpečnosti, tak absenci radiofrekvenčního (RF) záření. Což není v současném návrhu GIA zohledněno. 5G by navíc mohlo být kvůli ekonomickým rozhodnutím operátorů nasazeno jako fixní přístupové body 5G na úkor optických vláken.

2. Zavádění 5G výrazně navýší spotřebu energie

Navzdory optimalizacím spotřebují základnové stanice 5G přibližně 3krát více energie než stanice 4G. Podle analýz publikovaných průmyslem bude spotřeba energie z bezdrátových sítí a přidružené infrastruktury a zařízení exponenciálně narůstat tak, že do roku 2030 vzroste o 160% a 5G zvýší globální emise CO2 přibližně o 250 megatun. Digitální ekologická stopa může dosáhnout s 5G svého vrcholu. Přičemž 5G nenahradí 4G. K pokrytí stejné oblasti bude použito ohromné množství základnových stanic 5G.

3. Dramatický nárůst expozice zvýší zdravotní rizika

Podle nařízení dojde v další fázi zavádění 5G k bezešvému pokrytí měst, venkova, dopravních tras skrze enormní počet nových vysoce pulzních základnových stanic, určených k pokrytí malých oblastí, které budou z důvodu vyšších kmitočtů a nižšího dosahu umisťovány ve velmi krátkých rozestupech (20 až 100 m)². GIA vybízí členské státy využívat „schvalování formou oznámení“, „tiché schvalování“ bez souhlasu veřejnosti a ve zrychleném řízení aplikovat plošně a v maximální míře „výjimky ze schvalování“. Velmi hustá síť výkonných vysoce pulsních vysílačů bude mít za následek dramatické navýšení (nepřetržité) expozice obyvatelstva bezdrátovým zářením s přesahem do frekvenčního rozsahu milimetrových vln 5G. Zdravotní účinky mohou být více signifikantní než pro rozsah nižších kmitočtů (detailněji v bodě č.6). Pozn:. Aktuální legislativa EU povoluje instalovat tyto 5G stanice pro pokrytí malých oblastí 20 cm ve vzdálenosti od hlavy či těla.

4. Omezení pravomocí orgánů a místních samospráv

Přijetím nařízení v stávající podobě budou členské státy zbaveny pravomoci zohledňovat místní situaci, např. v oblasti ochrany zdraví a životního prostředí. Nařízení ohrozí práva obcí a místních orgánů. Vystaví je tlaku, administrativní zátěži a sankcím v důsledku zkrácení lhůt pro udělování povolení a poskytování prostředků operátorům. Bude rovněž nutné zřídit nákladné digitální systémy na zajištění transparentnosti infrastruktury provozovatelů sítí.

5. Závažné nedostatky a chyby v posouzení dopadů

Posouzení dopadů navrhovaného nařízení, které vypracovala Evropská komise, obsahuje řadu nedostatků a chyb. Na některé z nich upozornil Výbor pro kontrolu regulace pověřený přezkumem dopadů návrhu Komise. Výbor zjistil, že posouzení dopadů „není zcela jednoznačné, pokud jde o metodické předpoklady a parametry, z nichž vycházejí ekonometrické modely použité k analýze hospodářských dopadů a dopadů na životní prostředí. Neprokazuje čistě pozitivní dopad na životní prostředí“.⁵ Pozměněná verze posouzení dopadů tuto otázku nijak neosvětluje a přiznává, že se „nepokusila kvantifikovat dopady spojené se zaváděním různých variant mobilních sítí“ … a uznává, že „literatura o dopadech zavádění 5G na životní prostředí je omezená, protože se jedná o oblast, která je stále ještě předmětem výzkumu“.⁶ V téže studii není nikde zmínka o dopadu 5G na biologickou rozmanitost nebo lidské zdraví. O to více politováníhodné je, že v kapitole o důsledcích nečinnosti Evropy v rámci zrychleného zavádění 5G se nepřímo dozvídáme, že součástí motivace tohoto návrhu nařízení je obejít „lokální napětí, týkající se krajinného rázu, estetiky nebo zdravotních problémů“.

6. Zahraniční orgány uznávají zdravotní rizika pro obyvatelstvo

V roce 2011 bylo záření elektromagnetických polí (EMP) agenturou IARC klasifikováno jako pravděpodobně karcinogenní pro člověka (třída 2B). Od té doby důkazů o nepříznivých zdravotních účincích přibývá. Technologie 5G pracuje zcela odlišně od předchozích technologií. Využívá vysoce pulzní, složitě modulovaná, úzce směřovaná EMP, tedy signály, které mohou být více biologicky aktivnější a škodlivější pro živé organismy než jednodušší kontinuální vlny stejné intenzity a délky expozice. (viz dokument Výzkumné služby Evropského parlamentu).² „Spolu se způsobem a délkou expozice se zdá, že vlastnosti signálu 5G, jako je pulzování, zvyšují biologické a zdravotní následky expozice, včetně poškození DNA, které je považováno za příčinu rakoviny.”³

Je třeba připomenout, že nizozemská Rada pro zdraví (Gezondheidsraad), závěry studie Výzkumné služby Evropského Parlamentu (EPRS) z 2021⁴ a Francouzský Úřad pro potraviny, životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost ANSES (L’Agence nationale de sécurité sanitaire de l’alimentation, de l’environnement et du travail) uznávají, že frekvence 5G, stejně jako RF záření předchozích generací bezdrátových technologií, mohou být podezřelé z rizika vzniku rakoviny – to je předmětem probíhajícího šetření – a že toto umělé záření má škodlivý vliv na plodnost a narušuje elektrickou aktivitu našeho mozku. Zpráva od Světové zdravotnické organizace uvádí (str. 2, odst. 4), že RF-EMP vyvolává v buňkách oxidační stres, který ovlivňuje orgány včetně mozku a rozmnožovacího ústrojí, čímž může vést ke zhoršení kognitivních funkcí a snížení plodnosti. Ve stanovisku⁷ zveřejněném v únoru 2022 ANSES zmiňuje nedostatek údajů o nových frekvencích 5G a obtížnost posouzení rizik této nové technologie. Agentura provedla pouze pět studií pro frekvenční pásmo 3,5 GHz a nebyla schopna dospět k závěru, jaká existují rizika pro pásmo 26 GHz. Závěry Rady pro zdraví (2020), EPRS STOA (2021), ANSES (2023) se shodují na nedostatku nebo neexistenci studií milimetrových vln v rámci 5G. Žádné studie neprokázaly, že lidé a zejména děti, nebo fauna a flóra budou tolerovat celkovou expozici, která se při dalším zaváděním 5G dramaticky zvýší.

Agentura ANSES znovu potvrdila větší zranitelnost dětí a zpochybnila bezpečnost současných expozičních limitů doporučovaných EU. Tedy limitů, které neberou v úvahu děti nebo další zranitelné skupiny a dle ANSES „hodnoty nastavené pro krátkodobou expozici nesprávně rozšiřují na expozici celoživotní“. Zpráva Anses⁸ vyvolala řadu obav a otázek a byla předána francouzské vládě k přijetí opatření. ANSES oznámila 5. října 2023 na zasedání Národního výboru pro dialog o RF záření, že její odborníci začali pracovat na rozsáhlé revizi hodnot stávajících expozičních limitů doporučovaných Evropskou komisí. Pozn.: ČR v r. 2000 opustila původní bezpečnostní normy založené na dlouhodobém výzkumu, které v ČSR zajišťovaly vyšší ochranu obyvatelstva. Tehdejší zdokumentované biologické účinky RF záření pod úrovní tepelného ohřevu navazují na aktuální zahraniční výzkum (např. na Slovensku, v Itálii atd.).

7. Environmentální rizika pro faunu a flóru

Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku z 29. 9. 2023 ve spojitosti s Revizí Iniciativy EU týkající se opylovačů – Nová dohoda pro opylovače požaduje, aby EU vypracovala studii, která by poskytla přesné údaje o vlivu RF záření vyzařovaného telekomunikačními anténami na volně žijící opylovače v jejich přirozeném prostředí a navrhla nezbytná politická opatření k zajištění účinné ochrany opylovačů.

Je třeba zdůraznit, že doposud nebyla vypracována žádná odborná zpráva o vlivu RF záření na živočišné a rostlinné druhy, biologickou rozmanitost a ekosystémy, ačkoli se tímto tématem zabývali odborníci agentury.

Nedávná přehledová studie profesora Laie a doktora Manfielda, kterou zformuloval Levitt, však ukazuje, že vzhledem k mnoha dostupným vědeckým studiím o účincích záření na flóru a faunu existuje dostatek důvodů k politickým obavám z vlivu EMP polí na přírodu.

8. Porušení základních práv a zásad EU

Se zaváděním sítě 5G dochází k porušování důležitých zásad EU a základních práv. Jejich přehled lze nalézt (viz. Tabulka 1) v nedávném výzkumném článku profesora Rainera Nyberga a kol. o neochotě uznat zdravotní dopady spojené mimo jiné s používáním bezdrátových mobilních telefonů.⁹ Dle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou však za ochranu veřejnosti před možnými škodlivými účinky RF-EMP primárně odpovědné vlády členských států EU.³

9. Velmi pomalá reakce orgánů na environmentální rizika pro zdraví člověka

Je rovněž velmi smutné, že se politická kultura dosud nepoučila z velmi opožděné reakce na zdravotní rizika azbestu, olova v benzínu, kouření, nebo toxicitu PCB. Evropská agentura pro životní prostředí EEA vydala v letech 2001¹⁰ a 2013¹¹ dvě zprávy s názvem Pozdní poučení z
včasných varování, aby ukázala cestu k lepšímu využití vědeckých poznatků, než je tomu v současnosti. A v důsledku toho konstatujeme zjevný nedostatek předchozího posouzení tohoto návrhu nařízení o bezdrátové komunikaci.

Byli bychom proto vděční, kdybyste mohli Evropskou komisi na tyto nedostatky upozornit, aby si vzala čas potřebný ke skutečnému a komplexnímu posouzení otázek, které ovlivňují soudržnost cílů hájených v rámci Zelené nové dohody Evropy.

Žádáme, aby byl tento projekt pozastaven, dokud nebude zveřejněna zpráva ANSES o karcinogenitě a dokončeny nové práce na revizi mezních hodnot expozice pro RF-EMP záření a aby byla neprodleně provedena odborná posouzení budoucích frekvencí (26 GHz a vyšších), dopadu na plodnost, fungování nervového systému a dopadu na biologickou rozmanitost.

Tento čas by mohl být také využit k vytvoření zásad střídmosti v užívání digitálních technologií včetně obrazovek ^12,13,14 a prevence¹⁵ před expozicí RF-EMP záření, zejména u dětí¹⁶ a dalších rizikových skupin (jako je tomu v zahraničních zemích), dále k zavedení strategie pro rozmisťování bezdrátových vysílačů a antén, tak aby bylo dotyčnému obyvatelstvu zajištěno právo na transparentnost, konzultace na místní úrovni s volenými zástupci, a důstojné řešení otázky nárůstu zdravotních problémů u populace spojených s navyšováním expozice RF-EMP.

Děkujeme za vaši odpověď.

S úctou,

Ing. Kamil Bartošák
MVDr. Martin Novotný
David Hloušek
Mgr. Kateřina Davies Haladová

Zdroje:

1 “Gigabit Infrastructure Act: Think Tank: European Parliament.” Think Tank | European Parliament. 15-06-2023 , June 15, 2023. https://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document/EPRS_BRI(2023)749783.

2 European Parliament, Directorate-General for Internal Policies of the Union, Forge, S., Blackman, C., 5G deployment – State of play in Europe, USA and Asia, Publications Office, 2019, https://data.europa.eu/doi/10.2861/265585

3 European Parliament, Directorate-General for Parliamentary Research Services, Karaboytcheva, M., Effects of 5G wireless communication on human health, European Parliament, 2020, https://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document/EPRS_BRI(2020)646172

4 European Parliament, Directorate-General for Parliamentary Research Services, Belpoggi, F., Health impact of 5G – Current state of knowledge of 5G-related carcinogenic and reproductive/developmental hazards as they emerge from epidemiological studies and in vivo experimental studies, European Parliament, 2021, https://data.europa.eu/doi/10.2861/657478
5 REGULATORY SCRUTINY BOARD OPINION – Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on measures to reduce the cost of deploying gigabit electronic communications networks and repealing Directive 2014/61/EU (Gigabit Infrastructure Act), SEC(2023) 96 final, https://ec.europa.eu/newsroom/dae/redirection/document/93931

6 European Commission, Directorate-General for Communications Networks, Content and Technology, Godlovitch, I., Kroon, P., Strube Martins, S. et al., Support study accompanying the review of the Broadband Cost Reduction Directive – Impact assessment – Final report, Publications Office of the European Union, 2023, https://data.europa.eu/doi/10.2759/34519

7 Anses – Agence nationale de sécurité sanitaire de l’alimentation, de l …, L’Anses a réalisé une évaluation des risques sanitaires liés à l’exposition aux champs électromagnétiques de la 5G, en tenant compte des données scientifiques disponibles et des contributions de la consultation publique, ANSES, 2022, https://www.anses.fr/fr/system/files/AP2019SA0006RA-2.pdf

8 ANSES, Vasconcelos et al., Avis de l’Anses relatif aux lignes directrices visant à limiter l’exposition des personnes aux champs électromagnétiques (100 kHz – 300 GHz), ANSES, 2023, https://anses.hal.science/anses-042412999

9 Rainer Nyberg et al: ‘The European Union assessments of radiofrequency radiation health risks – another hard nut to crack’. De Gruyter, 23.9.2023, https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/reveh-2023-0046/html

10 Harremoës, Poul & Gee, David & MacGarvin, Malcolm & Stirling, Andy & Keys, Jane & Wynne, Brian & Vaz, Sofia. (2001). EEA. Late Lessons from Early Warnings: The Precautionary Principle 1896–2000. European Environmental Agency. https://www.eea.europa.eu/publications/environmental_issue_report_2001_22

11 Jeroen P. van der Sluijs. (2011). EEA. Late lessons from early warnings: science, precaution, innovation. European Environmental Agency. https://www.eea.europa.eu/publications/late-lessons-2

12 Mobile phone use to be banned in schools in England https://www.gov.uk/government/news/mobile-phone-use-to-be-banned-in-schools-in-england

13 Die Niederlande wollen Handys aus der Klasse verbannen https://kinderzeitung.kleinezeitung.at/die-niederlande-wollen-handys-aus-der-klasse-verbannen/

14 „Smartphone für 9-Jährige definitiv zu früh“: Verband der Kinder- und Jugendärzte warnt vor zu viel Internetkonsum https://www.deutschlandfunk.de/smartphone-fuer-9-jaehrige-definitiv-zu-frueh-verband-der-kinder-und-jugendaerzte-warnt-vor-zu-viel–104.html

15 Kyperská národní osvětová kampaň na ochranu zdraví dětí před expozicí bezdrátovým zářením, originál: https://paidi.com.cy/videos-subtitled-worldwide/?lang=en, česky: https://www.emfsmog.cz/ochrana-zdravi-deti-na-kypru/

16 Deutsche Gesellschaft für Kinder- und Jugendmedizin e.V. DGKJ. SK2-Leitlinie: Leitlinie zur Prävention dysregulierten Bildschirmmediengebrauchs in der Kindheit und Jugend. 1. Auflage 2022. AWMFRegister Nr. 027-075. Verfügbar: https://register.awmf.org/de/leitlinien/detail/027-075, Zugriff am 15.07.2023, PDF: https://register.awmf.org/assets/guidelines/027-075l_S2k_Praevention-dysregulierten-Bildschirmmediengebrauchs-Kinder-Jugendliche_2023-09.pdf

Otevřený dopis Senátu k evropském zákonu o gigabitové infrastruktuře